Comics Centrum
Byli jsme na Crweconu, jaké to bylo?
Co právě děláme?
Maketu limitované edice komiksu Ragemoor, který vyšel minulý měsíc a je teď horkou novinkou, si mohli prohlédnout návštěvníci jako úplně první. Teď jsou již hotové některé kusy limitky a první majitelé se mohou kochat svými vlastními knihami. Přejeme krásné počtení, nebo možná spíš hororové... Uvidíte sami...
Ale pojďme dál k tomu, co se dělo na Crweconu. Pilně pracujeme na novém titulu Darebák (Bad Boy), který jsme také představili. Tedy zatím jsme přinesli ukázat náhled obálky, s jakou komiks vyjde a několik zvětšených stránek jako malou ochutnávku. Samotný Darebák vyjde ve formátu, v jakém vyšla Drsná škola. Takže platí jedno malé upozornění: než si darebného kluka pořídíte, tak si před čtením určitě procvičte ruce, ať vás velký formát neporazí. Další informace ohledně nového komiksu přineseme během příštího týdne, takže od teď už mlčíme.... Aby to taky bylo i trochu překvapení.Super účast akci...
Podle nás byla účast skvělá a moc děkujeme za pozvání na diskuzní panel. Jsme rádi za dotazy, které jste nám dávali. Snažili jsme se odpovědět na všechny, tak se to snad povedlo. Chtěli jste vědět, jak to vypadá s našimi tituly a hlavně se sériemi, které jsme rozjeli.
Dobrou zprávou určitě je, že ještě letos chceme pokračovat v sérii Hellboy. Znovu připravíme druhý díl Probuzení Ďábla, vydání by mělo vyjít na srpen. Pak máme v plánu vydat nový díl Divoký hon. Nezapomeneme ani na další knihu Ú. P. V. O., která tentokrát nese podtitul Duše Benátek. Obě knihy jsou zatím v plánu, vyjít by měly během podzimu.
Přinesli jsme dobré zprávy, nevyhneme se ale jedné špatné. Ta se týká sérií Parchanti a Jonah Hex, ve kterých už nebudeme pokračovat. Není to proto, že by se nám nelíbily. Komiksy máme rádi, rádi je vydáváme a připravujeme v češtině, ale neprodávají se tak dobře, jak bychom chtěli. Série si na sebe musí vydělat a bohužel, když nejsou řady výdělečné, nemáme prostředky na to táhnout je dál. Proto tyto dvě série končí. Tolik ke špatným zprávám, pojďme se podívat na další dotazy, které jsme z publika dostali.
Jen se ptejte, jsme tu pro vás...
Jak je to vlastně se Zámkem a klíčem? Bude pokračování? Ano, bude. Co se týká Zámku a klíče, tak vydání dalšího dílu se trochu zadrhlo. Především u tohoto titulu se naplno projevily vzrůstající problémy knižního trhu v České republice. Z knižních distribucí nám chodí zkreslená čísla o komisních prodejích jednotlivých knih. Čísla se tak po třech a více letech rozcházela až o stovky prodaných kusů. V reálném čase jsme tak měli pocit, a z čísel to i vyšlo, že se Zámek a klíč neprodává dobře. Nebylo jasné, jak to bude vypadat dál a jestli budeme nebo nebudeme moct vydat další díl. Jak se teď ukázalo, prodával se Zámek a klíč dobře. Jsme rádi, protože komiks je to opravdu výborný a přáli jsme si další díly. Série tak bude pokračovat dalším dílem Hlavohrátky.Zpráva ze zahraničí: V USA se trochu zdrželo vydání poslední knihy Zámku a klíče: Omega. V současné době je již vše v pořádku a byl překvapivě ohlášen další díl Alfa.
Ještě tu máme pár postřehů, kterým se mnozí divili...
Velká část obecenstva na letošním setkání se podivovala nad tím, že celá cesta vydavatel-distribuce-knihkupec-čtenář stojí až 50 procent ceny knihy. Ano, je to tak. Z naší zkušenosti víme, že distribuce si říkají až o polovinu hodnoty knihy za to, že si naše knihy vezmou do komisního prodeje.
Chtěli jsme proto přímo na místě v Crossu a i teď těmito řádky apelovat na všechny, aby podporovali své vydavatele a kupovali své oblíbené knihy přímo u nich. Je to nejjednodušší i nejlevnější cesta k zákazníkovi. I ten pak vydělá, protože může získat daleko výhodnější ceny.
Podpořte své vydavatele a nakupujte přímo u nich - to je to, co jsme chtěli celým zamyšlením nad distribučním kolečkem říct. Rozbijme společně ten začarovaný kruh a můžeme dosáhnout lepšího prostředí pro komiksy v Česku.
Na koho nesmíme zapomenout...
Vzpomněli jsme si také na Zdeňka „Tuneláře" Zachodila, duši brněnského Arrakisu a neúnavného propagátora Conana, který nás tak náhle v květnu tohoto roku opustil. Myslíme na něj, a co se jeho oblíbeného komiksu týká, rozhodně bychom chtěli pokračovat dál. Co byste řekli na další díl série Conan: Bůh v míse a další povídky? My říkáme ano.Na závěr vám všem děkujeme!
V závěru našeho diskuzního panelu jsme poděkovali všem čtenářům, že kupují komiksy a umožňují nám tak už deset let dělat práci, která jim přináší radost a nás baví. Děkujeme i vám všem, kteří právě čtete tento článek a všem, co kupujete naše komiksy. Děkujeme vám!
A co všechno chystáme?
|
|
|
|
 |
|
Geof Darrow - stvořitel Matrixu
Americký výtvarník Geofrey „Geof“ Darrow byl mezi českými čtenáři známý podle jména, ale jeho dílo jsme u nás do vydání Drsné školy vidět nemohli. Částečně je to dané tím, že při svém neuvěřitelném detailním kresebním stylu mnoho komiksů nevytvořil. Nicméně Drsná škola už je u nás na světě, tak si pojďme něco o Geofovi říct.Narodil se v USA a po dokončení studia výtvarného umění začal pracovat ve studiu Hanna-Barbera na televizních seriálech Super Friends, Richie Rich a Pac-Man. V roce 1982 se potkal s francouzským výtvarníkem a scénáristou Moebiem, který právě v USA pracoval na výtvarných předlohách filmu Tron. Z jejich spolupráce vznikl soubor kreseb nazvaný City of Fire.
Právě Moebius představil Darrowa Franku Millerovi a tím vzniklo přátelství, které vyústilo do dvou komiksů, které výrazně ovlivnily světovou komiksovou scénu. Byla to volná adaptace povídky Philipa K. Dicka Elektrický mravenec, která vyšla ve třech pokračováních pod názvem Drsná škola (Hard Boiled) a Millerova variace na filmy Astro Boy, Godzilla a Big Guy and Rusty the Boy Robot. Druhý jmenovaný komiks se dočkal televizní podoby ve formě 26 dílného seriálu.
 |
 |
 |
 |
Darrow se podílel na výtvarných návrzích filmu Blade Runner a jeho kresba ovlivnila bratry Wachowské při tvorbě filmu Matrix. Na scény po Neově probuzení ve skutečném světě bylo použito výhradně Darrowových návrhů a jeho vliv je patrný na většině mechanických příšerek z filmu. Podílel se pochopitelně i na komiksech, které film doprovázely.
 |
Sám napsal scénář pro sérii Shaolin Cowboy, kterou svým nenapodobitelným stylem i nakreslil. V současné době se věnuje spíše kresbám obálek a vložených plakátů. K vydání 25. sešitu série Conan the Cimerian nakreslil velkou dvoustránkovou obálku, která byla nakonec cenzurována kvůli množství krve a oddělených údů.
Darrow získal třikrát nejprestižnější komiksovou cenu Will Eisner Award a to za kresbu komiksů Drsná škola, Big Guy and Rusty the Boy Robot a Shaolin Cowboy.
 |
 |
Bryan Talbot tatíček románů v obrazech a kmotr britského underground komiksu
Bryan Talbot začal s komiksy v undregroundu už v 60. letech. Jeho první kresby se objevily už v roce 1969 v časopisu Mallorn, který vydávala British Tolkien Society (Britské tolkienovské společnosti), pak od roku 1972vycházely každý týden jeho stripy ve školních novinách. Po absolutoriu pracoval dál pro undergroundová vydavatelství a pro Alchemy Press vytvořil komiks Brainstorm. První tři čísla tvořila trilogie Chester P. Hackenbush. Hackenbushe se pak chopil Alan Moore a poameričtil ho, čímž vznikl Chester Williams v sérii Swamp Thing nakladatelství DC, kde se objevuje dodnes. V Adult Comics Rogera Sabina (Routledge 1993) je označen za jednoho ze zakladatelů formátu román v obrazech. |
 |
V roce 1978 Talbot začal tvořit epickou ságu Dobrodružství Luthera Arkwrighta. Ta v sobě spojuje science fiction, historii, špionáž a nadpřirozeno. Je vyprávěna experimentální vypravěčskou technikou, vyhýbá se zvukovým efektům, pohybovým stopám a bublinám s myšlenkami hrdinů. K jeho vlivu se hlásí Alan Moore, Garth Ennis, Grant Morrison, Steve Bissette, Neil Gaiman, Michael Zulli a Rick Veitch. Luther Arkwrighht se stal prvním románem v obrazech určeným dospělým čtenářům. Dílo vznikalo deset let a jeho definitivní podoba vznikla až v roce 2005 po digitální rekonstrukci v České republice, kterou zajistilo Comics Centrum.
V knize Art Of Bryan Talbot (vydavatelství NBM, New York 2007) je české vydání označeno jako absolutně nejlepší. Spolupracoval se svou manželkou Mary M. Talbotovou na vydání životopisného komiksu Dotter of Her Father's Eyes, v němž vypráví tragický život Lucie Joyce (1907 - 1982), dcery slavného irského spisovatele Jamese Joyce. Komiks získal cenu Costa Book Award za nejlepší biografii.
 |
 |
 |
Talbotovým dalším románem v obrazech je Pohádka o zlobivé kryse, která získala ocenění Eisner Award, cenu Comic Creators’ Guild, dvě Comic Art Award, dvě americké Comic Buyers’ Guide Don Thomson Award a Internet Comic Award za nejlepší román v obrazech. Ve Španělsku získala cenu Haxtur, ve Švédsku Unghunden a v Kanadě.
Ve svém třetím románu v obrazech Srdce Impéria se Talbot opět vrátil k postavě Luthera Arkwrighta. Román vyšel v roce 2001 a získal cenu Eagle Award a byl nominován na dvě Eisner Award. V České republice vyše
l v roce 2006.
Jeho zatím posledním vydaným samostatným dílem je kniha Alice in Sunderland, ve které na pozadí příběhu o Alence ukazuje historii a současnost kraje Sunderland. Měl samostatné výstavy komiksových děl v Lancashire, Toskánsku, Londýně a New Yorku a je častým hostem mezinárodních komiksových festivalů. Jeho komiksy vyšly v Itálii, Španělsku, Německu, Brazílii, Francii, Dánsku, Finsku a v České republice. Bryan Talbot byl v ČR na pozvání Comics Centra už dvakrát a to v roce 2006 a 2008.
 |
 |
 |
A jak probíhala digitální rekonstukce a vydání v České republice?
Při přípravách na vydávání Dobrodružství Luthera Arkwrighta, jsme se zeptali majitele práv, tedy vydavatelství Dark Horse Comics, zda mají podklady pro tisk komiksu v datech. Tehdy jsme se dozvěděli, že mají pouze jednu sadu tiskových filmů a z těch knihu tisknou. Ale pokud chceme, máme se spojit s Bryanem Talbotem, třeba bude mít podklady v digitální podobě. Bryan Talbot komunikoval velice ochotně, ale ani on podklady v digitální podobě neměl. Ale nabídl nám, že dokáže sehnat většinu originálních kreseb a ty nám může poslat, pokud si je dokážeme nascanovat a udělat z nich podklady pro tisk.
Měl jedinou podmínku a to, abychom ty originální kresby, které si cenil asi na 400.000,- Kč nechali pojistit, pro případ zničení. Po dotazech u několika pojišťovacích společností jsme zjistili, že nám kresby, které neocenil soudní znalec (který je musí mít fyzicky k dispozici) nikdo nepojistí. Jenomže bez pojištění bychom originály nedostali a bez originálů nebylo možné je pojistit.
Situaci jsme nakonec vyřešili pronájmem velkého trezoru, do kterého by se originály vešly. Formát těchto originálů byl totiž většinou cca 1m x 0,8 m. Když nám dorazil balík, ve kterém bylo opravdu asi 60 procent kreseb na originálech a zbytek velkoformátové kopie, které patřili přímo Talbotovi, jsme vše odvezli do trezoru. Když jsme obrázky scanovali, vždy jsme dovezli do studia deset originálů a po jejich scanech a úpravách je zase převezli do trezoru.
Komiks získal při prvním vydání v USA klasické komiksové bubliny, které ale v originálních Talbotových kresbách nejsou. Pro České vydání jsme, tam kde to bylo nutné tyto bubliny odstranili a kniha je proto stejná, jako první vydání. V roce 2005 jsme vydali jeho román v obrazech Dobrodružství Luthera Arkwrighta.
A Wikipedie o této knize říká: "Dílo vznikalo deset let a jeho definitivní podoba vznikla až v roce 2005 po digitální rekonstrukci v České republice. V knize Art Of Bryan Talbot (vydavatelství NBM, New York 2007) je české vydání označeno jako absolutně nejlepší."
Zdroj informací: Wikipedie
http://en.wikipedia.org/wiki/Bryan_Talbot
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bryan_Talbot
archiv Comics Centra
Jan Strnad a Richard Corben - kdo jsou tvůrci Ragemooru?
Jan Strnad a Richard Corben... Setkali se už hodně hodně dávno, nejdříve, když Richard Corben prvně přispěl do Strnadova fanzinu Anomaly, pak při práci na příběhu hrdiny Spirita. Spolupracovalo se jim dobře, sedli si, naskytlo se několik přílěžitostí, které je spojily dohromady a jednou další z nich byl právě i Ragemoor. Měl to být krátký příběh, ale nakonec dopadl tak, jak dopadl a je z něj regulérní komiks. Autoři vytvořili s minimem postav nádherné atmosferické dílo, které klade důraz spíše na mezilidské vztahy, než na bezejmenné hrůzy nebo hektolitry krve. Dialogy jsou funkční a nápady naprosto neortodoxní. Výtvarné zpracování je navíc naprosto unikátní a nás uchvátilo na první pohled a proto jsme se i rozhodli komiks v Česku vydat.Jan Strnad
"Líbila se mi jeho práce ještě než jsme se potkali" říká Jan Strand o Richardu Corbenovi. Potkali se na science fiction konferenci v St.Louis, kde Jan prodával svůj fanzine Anomaly (byl to časopis zaměřený na science fiction, komiks a fantasy). Až doma potom zjistil, že má vlastně kontakt na Richarda Corbena, který se zapsal, aby mohl dostávat jeho časopis. Napsal mu, poprosil ho jestli by do jeho fanzinu nepřispěl. Richard souhlasil a takhle se zrodilo jejich přátelství. A to bylo v roce 1971.
Jan Steven Strnad je autorem hororů, píše komiksy a science fiction, spolupracuje na kreslených i hraných filmech a píše i romány. Je známý především za práci na Star Wars Expanded Universe, většina pak byla publikována u Dark Horse Comics. Jeho kariéra začala ve Warren Publishing, spolupracoval ale i s dalšími vydavatelstvími, jako například s DC Comics, Marvel Comics nebo Eclipse Comics. A velmi často spolupracoval právě s Richardem Corbenem.
Jak jeho jméno napovídá, má české kořeny, ale on sám je stoprocentní Američan. Prarodiče, kteří pocházeli z Československa, nikdy nepoznal. Píše klasické hororové knihy, ale už v minulosti spolupracoval s Corbenem například na komiksech Mutant World, Last Voyage of Sinbad a Jeremy Brood. V komiksu Ragemoor se mu povedlo velice úspěšně navázat na tradici gotického románu, předchůdce současných hororů.
Jeho oblíbení autoři jsou Mark Twain a John Steinbeck, ale ovlivnila ho i kniha I Am Legend Richarda Mathesona. Miluje horory a miluje komiks. A z komiksů hlavně ty o příšerách od Marvela ze 60. let.
 |
 |
Vypadá to dobře - Drsná škola se dočká filmového zpracování
http://geektyrant.com/news/2013/5/16/frank-millers-hard-boiled-is-getting-a-feature-film-adaptati.html
Ale co se nestalo! Z rozhovoru pro Bleeding Cool s jihoafrickým režisérem Mukundou Michaelem Dewilem vyplynulo, že byl měl film režírovat on. Možná Dewila ještě moc neznáte, aktuálně natočil například film Vehicle 19, což je další film o autech, kde hrál hlavní roli Paul Walkner. Nicméně tady přinášíme pár slov přímo od režiséra:
"Chystáme na adaptaci Millerova komiksu Drsná škola. Budu na tom pracovat společně s Stephenem L´Heureuxem ze Solipsist films. Právě natočili Sin City 2 a sami vlastní hodně Millerových komiksů. Je to opravdu velký projekt o kterém se rozhodne během pár týdnu... Takže hurá do toho! Jsme rádi, že se do projektu můžeme zapojit"
Ještě není jasné, jestil bude film jen režírovat, psát scénář, nebo obojí. Musíme si počkat, jak se to vyvine a jak nakonec všechno dopadne. Doufáme, že Miller neskončí s režírováním, i když jeho poslední počin The Spirit se moc nepovedl. Dewill je v tomto krůček dopředu oproti Millerovi, ale zase krok zpátky v porovnání s Fincherem.
Drsná škola je o chlápkovi jménem Carl Seltz, který pracuje jako likvidátor v pojišťovně, bydlí na předměstí, je milujícím manželem a obětavým otcem. Nixon je šílený, vražedící výběrčí daní, který za sebou nechává šokující haldy mrtvol... taková malá šílená jatka ve jednom městě... Číslo 4 je robotická mašina na zabíjení - a poslední naděje budoucích zotročených mechanických pracovníků. A tihle všichni jsou jedna a ta samá psychotická identita...
Už jste četli Drsnou školu? A libíla by se vám její adaptace na filmové plátno? A kdo by se vám nejlépe hodil do hlavní role?
Více článků...
Strana 14 z 23
<< Začátek < Předchozí 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Další > Konec >>