BMW, Aston Martin nebo Bentley? - část 1.
Tak schválně! Co vás napadne, když vám někdo položí otázku: ,,Co prvního ti proběhne hlavou, když se řekne James Bond?“ Ještě před psaním tohoto článku jsem tuhle otázku položil nezávisle na sobě několika lidem v práci a v kruhu rodinném a 90 % mi odpovědělo jméno herce, který tuhle postavu v průběhu let ztvárnil na filmovém plátně. Moji rodiče, táta i máma, okamžitě odpověděli: ,,Moore.“ Moje žena: ,,Brosnan.“ Můj patnáctiletý bratranec: ,,Craig.“ V neposlední řadě moje babi: ,,Connery.“ Je celkem zajímavé, jak nás fenomén zvláštního agenta britské tajné služby s povolením zabíjet provází už pěknou řádku let, a jak ho různé věkové skupiny vnímají jinak. Přesto jedna věc je společná pro všechny a to, že postavu agenta 007 vidíme jako filmovou postavu, ztvárněnou hercem na velkém plátně, a už nikdo nezmíní to nejdůležitější. Co to je? Dobrá. Položím ještě jednu otázku: ,,Co by vám mělo proběhnout hlavou, když se řekne James Bond?“ Odpověď: ,,Ian Fleming!“
Ano, Ian Fleming (celým jménem Ian Lancaster Fleming). Jak by řekl můj kamarád: ,,To je ten pán, co za všechno může.“ Teď už vážně. Ian Flaming dělal ve svém životě všechno možné, ale nejvíc je znám jako spisovatel a tvůrce postavy agenta ve službách britské královny s povolením zabíjet. Bez něj bychom postavu vtipného, bystrého, šarmantního, chytrého… agenta nevídali na filmovém plátně už 57 let. První filmové zpracování jeho v pořadí šesté knihy Dr. No (kniha z roku 1958) bylo uvedeno v roce 1962 v hlavní roly s S. Connerym. Od té doby se v roli agenta vystřídalo překvapivě ne až tolik herců. Určitě musím zmínit to, že nejvíc filmů s Bondem zatím natočil Roger Moore. Je jich 7 (Connery pouze 6). Zmiňuji to proto, že se u piva s kamarády občas dohadujeme, který herec těch bondovek natočil nejvíc. V příštím roce nás v kinech čeká jubilejní 25. díl s názvem No Time to Die v hlavní roli s D. Craigem, pro nějž je to páté ztvárnění této známé postavy. Dotahuje Conneryho, tak uvidíme, jestli se do téhle role vrátí ještě jednou. Původně nebyl ani moc nakloněný natočit díl s pořadovým číslem 25. Na tenhle díl jsem zvědavý už proto, že natáčení neprobíhalo úplně hladce, a hned na začátku natáčení došlo k výbuchu, při němž byl zraněn štáb filmu. Ohledně filmového zpracování nebudu rozebírat jaké bondovky jsou nejlepší a ani jaký herec by se na danou roli nejvíc hodil, protože každý má svého oblíbence. Ale jsem si jistý, že se shodneme na tom, že se neshodneme, kdo je nejlepší. Když pominu filmové zpracování, tak spousta lidí, především mladých, právě vůbec netuší, že Bond je vlastně literární postava, a ne výmysl hollywoodského scénáristy.
Já se ke knize Iana Fleminga, a tudíž k Bondovi, dostal úplně náhodně, a do té doby jsem si také myslel, že je agent 007 jen ve filmu. Bylo to během brigády u stěhovací firmy, když mi bylo 13 a vyklízeli jsme byt po jednom zesnulém pánovi, jehož rodina si přála vše v bytě vyhodit, respektive zlikvidovat. Vlastně ani nevím, jak se jmenoval, ale měl knihovnu plnou brakové literatury, a v ní mě zaujala paperbacková kniha, na níž byl chlápek v saku s nápisem Dr. No. To mě zaujalo, protože jsem si říkal: ,,Oni (v té době mi jméno I. Fleming nic neříkalo) vydali knihu podle filmu? To bude blbost.“ Jenže jsem se do knihy začetl, podíval se na rok vydání a došlo mi, že kniha byla vydána dřív než film, a vzhledem k tomu, že jsem knihu nepustil z ruky ani po tom, co byl byt prázdný, tak jsem začal objevovat krásu příběhu o tomhle agentovi v literární podobě. Svým způsobem musím tomuhle nebožtíkovi poděkovat, že mi otevřel další obzor.
Autor článku: Václav Cífka