Černá palice – zcela nenormální superhrdinský comics

V minulém článku jsme v rychlosti prolétli úžasnou a rozmanitou tvorbu Jeffa Lemirea a zjistili, že kromě autorských věcí se věnoval superhrdinskému komiksu pod velkými značkami a snažil se tenhle skoro přežitý žánr úspěšně inovovat. Výsledkem jeho snažení je série Černá palice, které se budeme věnovat dneska.

Černá palice nás přivádí na klasickou americkou farmu, stojící na obrovském pozemku. Do vesnice se můžete dostat jen autem nebo si na to musíte vzít na víkend volno. Za velkým domem pak máte ještě větší stodolu. Na první pohled tady všechno vypadá normálně, přestože tohle místo má do normálnosti hodně daleko. A není to tím JAKÁ je to farma, ale KDO na ní žije. Na tohle místo se totiž po jistých událostech, které se odehrály před deseti lety, uchýlilo několik superhrdinů.

Nejlepší cesta, jak poznat Černou palici je poznat právě výše zmíněné hrdiny. Prvního poznáváme staršího muže ostrých rysů, který i přes svůj věk není žádné ořezávátko. Jeho jméno je Valda Darda (v originále Abe Slam). Byl jedním z prvních hrdinů, kteří se v téhle fiktivní historii objevili, a jeho jedinou schopností bylo pevné odhodlání a pěsti. Jde o jasnou parafrázi Kapitána Ameriky a dalších hrdinů, kteří nemají žádné superschopnosti ani miliardy, které by jim v boji se zločinem pomáhaly. V jeho postavě pak vidíme mimo jiné jasné odkazy na Daredevila. Je to také asi jediný obyvatel farmy, který si říká, že důchod a vyhnanství nemusí být zase tak špatné, hlavně pokud na to nejste sami.

Další hrdina už rozhodně tak normální jako Valda není, a tomu napovídá i jeho jméno Plukovník René Bizár (v originále Colonel Weird). Starý muž v prapodivném skafandru, pro kterého hmotné předměty ani zdi neznamenají překážku a jehož zdravý rozum se pravděpodobně ztratil v místě, kam se podle svých slov neustále vydává – v Paravesmíru. Paravesmír je zároveň něco, co spojuje tuhle postavu například se Supermanem, ale jeho inspiraci najdete například i v klasické postavě Dana Darea, a díky jeho minulosti také v Dr. Manhattanovi. Stejně jako každý i on má za sebou tragickou historii, která ho na první pohled připravila o rozum, ale vše nemusí být tak jak vypadá.

Nejsnadnější bylo v češtině pojmenovat Madam Vážku (v originále Madame Dragonfly), což ulehčil fakt, že má křídla jako vážka. O této postavě toho příliš prozradit nemohu, ale jedno je zřejmé. Jedná se o Lemireovu reakci na všechny hrdiny, kteří praktikují magii. Nejvíc pak v Madam Vážce poznáme postavu DC Comicsu Enchantress, a k DC se váže i její minulost. Madam Vážka se pohybuje spíš v ústraní, ale jakmile se rozjede, tak to stojí za to.

Co se odkazů týče, jsou nejsnadněji rozpoznatelné u postavy Barbufouna (v originále Barbaliena). Marťanského válečníka, který byl vyslán na zemi, aby sbíral informace k marťanské invazi, ale nakonec se vše semlelo trochu jinak a z Barbufouna se stal hrdina, který až na drobné rozdíly vychází z Martian Manhuntera. Podobně jako u Valdy Dardy je i u Barbufouna zajímavá jeho současnost. K Barbufounovým problémům s lidskými emocemi, komplikovanými navíc faktem, že je gay, se přidávají pochybnosti o víře. Svými dialogy s knězem Lemire nenápadně pomrkává po některých slavných Supermanovských komiksech.

Nakonec to nejlepší... nebo nejhorší – Zlatuška Zlatonoška (v originále Golden Gail) je bezesporu postavou s nejpohnutějším a nejtragičtějším osudem. Jako mladá dívka získala od umírajícího čaroděje schopnost stát se při vyřknutí jeho jména hrdinskou verzí sebe sama. Zlatuška se okamžitě stala miláčkem Ameriky, a jak její civilní alter ego stárlo a měnilo se v utrápenou ženu, stále více ji lákalo unikat do mladého těla. Tedy až do osudného dne před deseti lety, kdy vyzrálá žena uvízla v těle devítileté dívky na farmě kdesi ve vidlákově. Z osudu Zlatušky je cítit obrovskou bolest. Její postava jasně odkazuje na Shazama z DC, ale také na všechny dětské a teenagerské hrdiny. Zároveň ukazuje, že všechno nemusí být tak růžové jak vypadá, a že pod pozlátkem se může skrývat cosi prohnilého.

A tady je máte, přátelé – partu nesourodých superhrdinů, přinucenou žít pohromadě. Rád bych napsal, že Jeff Lemire stvořil dokonalou parodii na superhrdinský žánr, ale bohužel slovo parodie ve mě vzbuzuje představu smíchu a humoru. Černá Palice je ale jiná. Ukazuje nám superhrdinský žánr dospělým pohledem a v dospělém světě, kde každý čin nese následky. Ve světě, kde není nouze o lásku i úsměv, ale kde se mnohem častěji setkáte s bolestí a zklamáním. Vítejte v Černé palici...

Autor článku: Vojtěch Rabyniuk