Červeňoučká zrůdička má bebíčko na tělíčku i dušičce

Ta rudá kůže s mesiášským komplexem a upilovanými růžky je zpátky. Opět se do toho zamotali nácíčci se svým bláhovým mysteriózním prográmkem na ovládnutí světa pomocí černé magie, nebo co to vlastně je. Nevím, kam Mignola na ty nápady chodí, ale stoprocentně můžu prohlásit, že si pěkně vymýšlí. Červ dobyvatel je zářným příkladem jeho bezbřehého sedmilhářství.

Chcete důkaz? Jeden za všechny – kostra příběhu se odehrává na hradě Hunte v Rakousku. A přitom žádný takový hrad v Rakousku neexistuje. Je sice pravda, že německé slovíčko „hunt“ (jakože „hon“) může odkazovat k věčné posedlosti Hellboye po chytání zlořádů pozemských i nadpozemských, ale kdo se Mignolu o takovouto symboliku prosil, že?

Pak tu máme ty neustálé odkazy a provázanosti s tím titěrným hellboyovským univerzem. Objevuje se jakási postava, která si říká Humr Johnson, fakt, Humr! Tenhle humřík, který asi utekl z hrnce šéfkuchaře nějaké luxusní newyorské restaurace, má na svém dresu obrázek klepeta, a vypadá to, že je chytáním zločinců stejně posedlý jako náš známý pekelník.

Takže Úřad paranormálního výzkumu a obrany (nic takového neexistuje, hledal jsem všude možně a nic se zkratkou Ú.P.V.O. není – když teda nepočítám komiksy, které napsal… ano, správně, zase Mignola) vyrazí do Rakouska, protože tam straší. A protože slavný rodák Arnold Schwarzenegger asi neměl čas, zavolali Hellboye. Ten na trosky hradu Hunt vyrazil společně s jakýmsi golemem Rogerem, který si pindíka schovává pod železný plát s kroužkem… Když teď nad tím uvažuju, možná je to piercing. Tady je další Mignolova bota, tentokrát výtvarná. Všichni jsme viděli Císařova pekaře a Pekařova císaře, takže víme, jak takový golem vypadá. To se velký Mike nemohl na film podívat, aby věděl, jak Rogera nakreslit?

Výpravu vede místní holka, která v okolí hradu vyrůstala, takže to tam zná. Krátkovlasá blondýnečka s prázdným pohledem. U těch prázdných očí bych se na chvíli zastavil. Všiml jsem si, že Mignola nekreslí svým postavám oči, vždy to jsou jakási prázdná místečka, skrz které na čtenáře proudí pocity a nálady (většinou dost melancholické a smutné). Osobně vidím tři možnosti, proč to tak je:

1) Mignola neumí kreslit oči.

2) Mignola sice umí kreslit oči, ale je líný.

3) Mignola zná dílo malíře Amedea Modiglianiho.

Na hradě se to všechno pomele, dost to rozčísne takový legrační projektil, který se po desítkách let vrátil z kosmu (asi Lajka, ha ha ha). Hellboy dostane pořádnou nakládačku, ale nakonec to jakžtakž ušolíchá a svět je zase spasen.

Jenže červíček pochybností a nejistot nad vlastní existencí vrtá v Hellboyovi hloub a hloub. Kdo jsem? Jaký je můj osud? Proč mám ocas, rohy a tu proklatou kamennou pravačku? Celkem důležité otázky, které si klade každý puberťák. Řešení Hellboy nezná, tak do toho radikálně řízne. Dá výpověď a vyrazí na výlet, na kterém chce nalézt sebe sama. Kam? Do Afriky! Fakt, do Afriky, kde nic není. Blázen.

Autor článku: Martin Šinkovský