Dave Stewart, neviditelný muž nejen z Hellboy universa s devíti Eisner Awards

Po Bryanu Talbotovi si dnes povíme o dalším borci, který opět nepatří k všeobecně známým komiksovým jménům. Pravda, jde o jinou váhovou kategorii. Bryan Talbot je na tom jako scénárista a kreslíř o světelné roky lépe. Řeč bude u Daveu Stewartovi, dvorním koloristovi Mikea Mignoly a většiny komiksů z Hellboy universa... a Conana od Dark Horse… a Goona… a Shaolin Cowboye od Geofa Darrowa, od kterého Comics Centrum vydalo Drsnou školu.... a Baltimorea... a Černé palice. Ten člověk je prostě všude!

Pro komiksáře, který se alespoň rámcově o komiks zajímá, je podstatné jméno scénáristy a jméno kreslíře. Běžnému komiksáři stačí oblíbený titul, a rozlišovat i jen to, kdo komiks píše a kreslí, je z jeho pohledu zbytečné. Takže kolorista nemá u komiksových fanoušků na růžích ustláno, toho registruje jen zlomek čtenářů. Proč si taky pamatovat jméno někoho, kdo pouze „vybarvuje obrázky“. A mezi ten zlomek čtenářů patřím já; už léta jsem totiž fanouškem práce Davea Stewarta.

U koloristů, stejně jako u inkerů nebo lettererů je problém v tom, že když svoji práci dělají výborně, tak komiks funguje a je jednoduše báječný, a jestliže svoji práci dělají jen dobře, tak si běžný komiksář těžko řekne „ha, kdyby to kolorista nepodělal, tak je to parádní komiks“. Jde jednoduše o sekundární disciplíny, které nemají přímý vliv na kvalitu komiksu. Hloupý a hnusně nakreslený komiks zůstane hloupým a hnusně nakresleným komiksem i s koloringem od Davea Stewarta a letteringem od Todda Kleina. Je to podobné jako se zvukem/hudbou u filmů (jestliže nejde o němé filmy). Málokdo je vnímá, ale vyzkoušejte si pustit film bez zvuku a pouze s titulky. Makat to prostě nebude. Koloring je neviditelná disciplína, která na čtenáře skvěle působí na podprahové úrovni. Dokonce se nebojím říci, že při zběžném prolistování barevného komiksu v comics shopu bude jako první vnímat koloring. Barvy prostě lidské oko a následně mozek vyhodnocuje jako první vjem. Proto je v řeznictví chladnička s masem osvětlena načervenalým světlem, aby pro nás maso vypadalo lépe.

Dave Stewart (*1972, Boise, Idaho, USA) patří mezi koloristy k absolutní špičce. Jak už napovídá titulek, devět ocenění Eisner Awards v letech 2003–2015 mluví jasnou řečí. Jsem zvědavý, jestli to Dave Stewart dotáhne na 15+ Eisner Awards jako Todd Klein v letteringu. Našlápnuto má slušně, je přeci jen o 20 let mladší. A to říkám se vší úctou k Toddu Kleinovi! Jedna věc je talent, druhá věc je disciplína. Obě složky, které jsou zásadní pro úspěch v libovolném oboru, jsou u Davea Stewarta mimořádně vyvinuty.

Dave Stewart se ke koloringu dostal už na střední škole v Portlandu. Jako asi každého ho primárně zajímala kresba, ale ve Photoshopu se zasekl na řešení barevnosti. Toho využil jeho profesor, který pracoval pro Dark Horse, a nabídl mu, aby se komiksu věnoval profesionálně. Na pozici kreslíře to nevyšlo, ale jako týpek, který připravuje separace (zjednodušeně řečeno jde o technologickou část, která se zabývá barevností kresby před tiskem), už ano. A od toho už je ke koloringu jen kousek. Nezapomeňte, že jsme na začátku devadesátých let, kdy se ve světe polygrafie dějí velké věci. Macintosh se svými výkonnými pracovními stanicemi s grafickým rozhraním způsobují revoluci, Adobe přichází se svým Photoshopem 1.0 (zjednodušeně řečeno profesionální grafický program na úpravu fotek), a postupy, které byly v osmdesátých letech neskutečně náročné, se stávají jednoduššími, když víte, co chcete dělat a jak to chcete dělat. Je to doba, kdy technologie posouvá hranice. Na samém začátku digitální revoluce je Dave Stewart v Dark Horse a do Dark Horse míří také Mike Mignola s myšlenkou psát komiks o ďáblovi z pekla, který bude mlátit opičky a nácky.

Pro nás je setkání Davea Stewarta s Mikem Mignolou klíčové. Myslím, že Dave Stewart by se prosadil i bez Mikea Mignoly, ale jeho práce na Hellboyovi je v kombinaci s minimalistickou kresbou viditelnější než třeba u komiksů od Image. Druhou věcí je, že Hellboy a další série z Hellboyova universa patří mezi stavební kameny moderního komiksu, takže jména dalších spolutvůrců jsou viditelnější. Na Hellboyovi začal pracovat až u třetí povídkové knihy Hellboy 3: Spoutaná rakev, takže už věděl, s jakou barevnou paletou Mike Mignola pracuje. Od té doby má na triku koloring všech Hellboyů, Ú.P.V.O., Lovce čarodějnic, Humra Johnsona, Abea Sapiena. Chápu, že zrovna u Hellboye si řeknete, že dělat pro něj barvy není moc těžké, když jde o plné plochy, ale já jeho práci na Hellboyovi oceňuji více, než třeba na Conanovi, kde je koloring na první pohled náročnější a propracovanější. Důvod je jednoduchý. Protože u jednoduché kresby je třeba barvami vyjádřit pocit ze scény. Lidské oko je na barvy extrémně citlivé, a najít tu správnou barvu, která emoci vyjádří, do popředí vytáhne nebo potlačí část kresby, je prostě kumšt a talent. Druhou věcí je konzistence, kterou Dave Stewart v celém Hellboyově universu udržuje. Proto je za mě práce na Hellboyovi jeho mistrovským dílem, i když Dave Stewart je pyšný na svou práci na Amazing Screw-on Head (napsal též Mike Mignola), New Frontier nebo Daytripper. A třetí věcí je ultimátní znalost různých technik, které Dave Stewart ovládá. Srovnejte si libovolného Hellboye s Conanem. Jsem si jistý, že na první pohled byste nepoznali, že barvy má na svědomí ten samý člověk. Dave Stewart mluví o tom, že pro koloristu je podstatná komunikace a pochopení autora komiksu. A to s sebou u každého autora nese i odlišný pohled na věc. Možností, jak panel kolorovat je nespočet, a najít tu správnou variantu, není a nemůže být jednoduché, jestliže chcete odvést kvalitní práci. Tohle je z mého pohledu neskutečná schopnost, ve které se snoubí komunikace a pochopení s kumštem.

Domovským vydavatelstvím Dave Stewarta je Dark Horse a Hellboyovo universum, ale pracoval i pro DC (The New Frontier od Darwyna Cooka, Catwomen: When in Rome od dua Loeb/Sale, Daytripper), Marvel (Captain America, Daredevil, Ultimate X-Men), či Image (Fatale, The Walking Dead – fakt, jde sice o cover, ale je to tam) a s Timem Salem pracovali pro kabelovou stanici NBC na seriálu Heroes.

Děkuji za váš čas a jako vždy, čtěte. Dnes nebudu doporučovat komiks, ale u svého komiksu si občas všimněte, kdo ho koloroval a kdo ho vytahoval tuší. Jsou to neskutečně pracovití a nadaní lidé.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda