Duchové mrtvých - E. A. Poe - Richard Corben rozhovor s Václavem Dortem
Rozhovor, který vám přiblíží na co se máte těšit, jak jsme se s překladem mazlili a jak nás práce na tak krásném díle těšila. Věříme, že se vám bude kniha bezezbytku líbit a že si nádhernou atmosféru užijete stejně jako my.
Odkaz na video soubor s rozhovorem.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Americký ilustrátor a komiksový tvůrce Richard Croben zasvětil většinu své tvůrčí práce adaptacím básní a povídek Edgara Allana Poea. Dnes uznávaný klasik oboru se proslavil už v šedesátých letech jako člen undergroundového komiksového hnutí. Velmi záhy stočil svůj zájem právě k Poeovým textům. Pěti básní a devíti povídek se chopil i ve své knize Duchové mrtvých, kterou právě připravuje k českému vydání nakladatelství Comics Centrum. Při překladu ale jeho tvůrci narazili na poměrně zásadní problém. Podrobnosti má Klára Fleyberková.
Klára FLEYBERKOVÁ, redaktorka
Richard Corben se dlouhodobě snaží hledat v textech Edgara Allan Poea nové významy. A posouvat je trochu jiným směrem. Toho dosahuje dokonalým sepětím s výtvarnou stránkou svých prací. A právě synergie dvou složek výtvarné a textové mu otevírá cestu k novým výkladům. Zároveň ale takové spojení vyžaduje naprosto přesný překlad. Aby spolu složky smysluplně komunikovaly. Na to teď narazil i Václav Dort nakladatelství Comics Centrum.
Václav DORT, nakladatelství Comics Centrum
My jsme právě se domnívali, že to bude poměrně jednoduchý, že vezmeme překlady, které existují již našich klasiků a do té knížky je dáme. Protože ty překlady pocházely buďto od Vrchlického, nebo od Nezvala. Nicméně postupem času jsme zjistili, že jsou v podstatě nepoužitelné. Že Vrchlický poměrně dobře uměl anglicky. Je to z toho vidět, protože to pochopení toho textu anglickýho bylo velice dobrý. Ale zase řekněmež, on jak spíš jaksi dbal na tu kvantitu než kvalitu, někteří o něm mluví spíš jako o grafomanovi, skoro bych se k tomu teda po tomhle přiklonil, tak tam je vidět, že ty texty po tý stránce, dejme tomu, zvukomalebný a tak dál, anebo i zacházení s tou češtinou jsou leckdy na hranici srozumitelnosti, aby on násilně tam dohnal nějaký rým. Takže to jaksi nebylo použitelný a nevypadalo by to dobře. Druhá věc je ta, že Nezval sice zvukomalebně ty básně má samozřejmě velmi pěkné, velmi dobře fungují. Ale velmi nedbal zase na ten obsah a co tam v nich bylo. Takže z hlediska tý synergie s tím obrazem a to, proč tam byly použitý, nebyly použitelný. A dokonce jsem si všimnul na několika místech, což mě úplně fascinovalo, že pravděpodobně Nezval asi neuměl anglicky, nebo se s tím překladem nepáral, takže vzal za základ ty překlady, který byly od Vrchlickýho, na mnoha místech. A krásně se prozradil tím, kde Vrchlický přidal nějaký slovo kvůli rýmu, tak on ho použil, ale zase někde jinde. A myslel si, že to do toho patří. Takže ten význam zase posunul ještě někam jinam. A tak.
Klára FLEYBERKOVÁ, redaktorka
U dosazování veršů do konkrétních bublin v jednotlivých obrázcích tedy nastal problém, jak ukazuje Václav Dort.
Václav DORT, nakladatelství Comics Centrum
Tady vidíte vlastně opravdu úvodní obrázek, kde je vidět loďka a obrovské město, čnící prostě kamsi do oblak. A ta báseň vlastně v originále, a opravdu tohle to je hodně, ale museli jsme to přeložit sami, znamená: "Hle, smrt vztyčila jsi trůn svůj kdes, v podivném městě ční až do nebes. Na daleké šeré straně západní, kde dobří, špatní, hodní zlí na věčnosti spolu dlí." A teď se můžeme přesunout třeba k Vrchlickému, kterej říká: "Smrt kynula a její trůn se vznes, v podivném městě v samotě kdes. Tam daleko tmavém na západě zlí, dobří v klidu věčném pohromadě. Nejlepší, nejhorší kde leží v řadě." Právě ten úvodní verš, kde má být ta pompéznost vlastně toho, co tam je, aby odpovídal a korespondovala s tím obrázkem, tak ta tam není. A ono to opravdu začíná v originále tím slovíčkem "lo", tedy hle. To samý Nezval, ten začíná: "Trůn smrti ční bez svatozáře hvězd v nejpochmurnějším městě ze všech měst. Kde táhnou černé mraky od pólu a kde při míruplném hlaholu je zlo i dobro věčně pospolu."
Klára FLEYBERKOVÁ, redaktorka
Při překladu komiksu je navíc potřeba dodržovat také tempo čtení. Češtinu, která má oproti angličtině tendenci jaksi nabobtnávat, je tedy třeba mnohdy mírně krotit, aby se zachoval rytmus, autor pro četbu zamýšlel. V Comics Centru tak museli nakonec přistoupit k jinému řešení.
Václav DORT, nakladatelství Comics Centrum
Naštěstí když jsme dělali před několika lety Hellboye – Červa dobyvatele, který se jmenuje podle jedné básně Poeovy, tak jsme objevili překlad Jiřího Hiršala. A ten byl velice dobrý jak po stránce zvukomalebné, tak po stránce obsahové, takže tenkrát jsme ho tam použili. Tady je také povídka Červ dobyvatel, i když z ní jsou tam jen krátké úryvky té básně, takže to jsme použili. A druhá báseň, která tady je, podle které se celá ta sbírka jmenuje, tak se jmenuje Duchové mrtvých. Bohužel pan Hiršal jich nepřeložil tolik těch básní, a velmi mě to mrzelo.
Klára FLEYBERKOVÁ, redaktorka
Výrazně se tak na překladu knihy podílí celý tým nakladatelství. Což je dohromady sedm lidí. V komunikaci s výtvarným pojetím se snaží přebásnit Poeovy texty tak, aby co nejlépe odpovídaly.
Václav DORT, nakladatelství Comics Centrum
Já doufám, že nám se to podařilo, a že čtenáři jako nám odpustěj ty verše, které samozřejmě určitě by třeba Nezval udělal daleko líp po stránce třeba té zvukomalby. Ale jak říkám, pro tu synergii s tím obrazem je potřeba se dostat k něčemu. Ten kompromis je potřeba prostě udělat spíše k tomu významu, více ho držet, než k té zvukomalebnosti. Ale si myslím, že asi odborníka to sice bude dráždit, ale běžný čtenář si toho tolik nevšimne.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Uzavírá Václav Dort, ředitel nakladatelství Comics Centrum, se kterým o práci na chystané knize Duchové mrtvých natáčela kolegyně Klára Fleyberková. Svazek by se měl v knihkupectví objevit už 5. září.