Hudba sfér pro Sofii

Pýthagorás ze Samu stvořil teorii hudby sfér, kterou vydávají tělesa vzájemně k sobě přitahovaná i sebou odpuzovaná zároveň. A podobně jsou na tom i dva francouzští klavíristé: jeden talentovaný a druhý cílevědomý, kteří kolem sebe krouží jako Pluto s Chárónem, a ačkoliv se setkají jen zřídka, mají jeden na druhého nesmírný vliv. To je příběh, který pro nás začne rozplétat mladá agilní začínající žurnalistka Adeline Jourdainová. Příběh souboje nadání a píle, příběh pomíjivé slávy a posedlosti v prostředí, kde není místo pro lásku, věčný příběh o zášti, touze a nenávisti, ale hlavně příběh o hudbě, kozlovi a o létajících klavírech.

Portugalský scenárista Filipe Melo dal ve svém nejnovějším komiksu prostor své druhé lásce – hudbě (sám je totiž kromě komiksového scenáristy, milovníka béčkových filmů a spolutvůrce portugalských zombie hororů i vynikajícím klavíristou) a s pomocí svého dvorního argentinského výtvarníka Juana Cavii nám předkládá téměř civilní, ale silně imaginativní poklonu dřině a odříkání spojeným s virtuozitou. Oba autory můžete znát z nedávno vydaného komiksu Podivuhodná dobrodružství Rafana Mendonçy a poslíčka s pizzou.

Celý příběh nás v pěti částech (nepočítáme-li úvod) provede Francií 20. století a životem Juliena Duboise. Životem plným Chopinových sonát a moderních plytkých poválečných hitů, životem, který ovlivnila okupace, poválečná krize i ambiciózní matka. Životem, který při věčném poměřování s nadanějším Françoisem Samsonem kvapí (občas rychleji a občas pomaleji) v rytmu ponurého valčíku, stejně jako kvapí něžná titulní skladba Balada pro Sofii (která má pět částí, nepočítáme-li předtaktí, a je také v tříčtvrtečním taktu). Životem, který přese všechno zlé nakonec přinese i krapet dobra. Životem v Des dur – ve stejné tónině, v jaké je zkomponován Chopinův Minutový valčík.

Dva čeští astronomové v roce 2000 zjistili, že hvězda Sco X-1 produkuje oscilační kmitočty odpovídající tónům des³ a as², jejichž rozdílový kmitočet odpovídá tónu des1, který je základem právě Des dur, jejíž jsou oba dva předešlé tóny součástí. Des dur je pak tedy nejen magickým základem Balady pro Sofii, ale i tóninou Pýthagorovy hudby sfér. Hudby, kterou nás Melo a Cavia nechají v tomto strhujícím vizuálním opusu zaslechnout.

Svět je ladný a souměrný, a proto bychom se měli nechat pohltit jednotou rozmanitého a rovnováhou sporného. Proto bychom se měli nechat uchvátit neklidně harmonickými tóny Balady pro Sofii. Tóny, které bychom jinak nevnímali, protože jsme na ně již od svého mládí zvyklí.

Kniha vychází 25. 11. 2022 na Černý pátek. Více infromací ZDE.

Autor článku: Ladislav Niklíček