Jak šel Měsíční stín do světa - část 1.
Roku 1977 začal jistý čtyřiadvacetiletý mladík jménem John Marc DeMatteis, toho času nadšenec do rockové hudby a komiksu, pracovat na příběhu, který pracovně nazval Stardust, Hvězdný prach. Ačkoliv první nástin už obsahoval mnohé prvky později publikovaného komiksu, mělo trvat ještě celých osm let, než spatřil světlo světa pod jménem Moonshadow, Měsíční stín. Mezitím začal DeMatteis psát scénáře pro DC Comics (první komiks mu vyšel roku 1978 v časopise Weird War Tales), a později také pro Marvel.
Hvězdný prach / Měsíční stín mu však nedal spát, a tak nakonec předložil námět v Marvelu, kde mu byl jako výtvarník doporučen Jon J. Muth, nepříliš zkušený, avšak velmi talentovaný výtvarník. Na jejich první setkání DeMatteis vzpomíná: „Navštívil mě doma s několika náčrtky, které dokonale vystihovaly děj i náladu. Ihned jsem věděl, že je pro Měsíční stín ten pravý.“
Na rozdíl od většiny komiksových kreslířů se Muth věnoval především akvarelu, a právě díky tomu získal Měsíční stín jedno důležité prvenství: Bývá označován jako vůbec první americký komiks, jenž je celý vyveden malbou.
Marvel začal Měsíční stín vydávat od roku 1985 pod imprintem Epic Comics, jehož hlavním cílem bylo publikovat vedle klasických marvelovek také „creator-owned“ komiksy (zaručující autorská práva tvůrcům na rozdíl od předchozí praxe v odvětví). Vzhledem k větší pracnosti vycházely oproti zavedeným zvyklostem té doby jednotlivé sešity (DeMatteis je nazývá „knihy“) s dvouměsíčními odstupy, tedy až do roku 1987.
I když DeMatteisův a Muthův opus zaznamenal celkem slušné ohlasy, objevily se i potíže. V době, kdy většina lidí ještě stále považovala komiksy především za dětskou záležitost, nastaly přirozeně problémy s odvážnějšími prvky v příběhu. Veřejnost, distributory a maloobchodní prodejce pobouřily výjevy zobrazující nahá ženská těla, ještě mnohem více však protestovali proti „neslušnému“ vyjadřování, zejména v pasážích týkajících se sexu a masturbace.
Zde je pro ilustraci jedna z pasáží, která obchodníky dráždila k nepříčetnosti: „Má dantovská víra v existenci čisté a dokonalé Beatrice mi ovšem na prahu puberty ani v nejmenším nezabránila, abych trhal rekordy ve střelbě semenem do všech možných směrů. Co večer bys mě, drahý čtenáři, našel v tom či onom setmělém koutku knihovny, jak svírám v jedné ruce otrhaný výtisk ‚Bouře chtíče‘ a ve druhé své naběhlé mužství.“
Roku 1987 dokonce rozhořčení prodejci požadovali, aby bylo na základě špatné zkušenosti s Měsíčním stínem pro příště umísťováno varovné označení přímo na sešity. Redaktor marvelovského imprintu Archie Goodwin však požadavek rázně odmítl s tím, že se až příliš blíží cenzuře. Nakonec se podařilo spor ukončit dohodou. Komiks byl označen jako „pohádka pro dospělé“.
Problémy nastaly také kvůli některým obrázkům ve dvanácté knize, pro něž použil Jon J. Muth a další výtvarníci, kteří s ním na pár posledních knihách spolupracovali, jako model fotografie, k nimž nevlastnili autorská práva. Výsledkem byla žaloba a nutnost některé portréty přemalovat.
V každém případě se však Měsíční stín stal významným komiksem své doby a oslovil nikoliv sice široké davy, ale poměrně úctyhodnou část komiksových fanoušků. Roku 1989 vyšel celý příběh v souborném vydání, a to jednak jako paperback a jednak coby sběratelská lahůdka v pevných deskách – bylo publikováno pouhých 1 200 výtisků s vlastnoručními podpisy DeMatteise i Mutha.
V devadesátých letech následovala zrevidovaná verze komiksu pod imprintem Vertigo od DC. (Ta je zajímavá například tím, že v závěrečné pasáží o „osvícení“ v ní přibyl text. Až do té doby bylo tedy zcela na čtenáři, aby si domyslel, co během symbolického závěru putování hrdinovi běželo hlavou.) Roku 1997 přibyla k sérii ještě navazující povídka Farewell, Moonshadow (Sbohem, Stíne), která byla o rok později taktéž zařazena do dalšího souborného vydání, The Compleat Moonshadow.
To se stalo základem pro prozatím poslední vydání komiksu, které pochází od nakladatelství Dark Horse. Navíc, k výše uvedenému, ho opatřilo novou předmluvou od DeMatteise a řadou bonusových materiálů odhalujících zákulisí vzniku scénáře – a roku 2019 vyslalo do světa.
Nikoho asi příliš nepřekvapí, že právě tuto nejnovější verzi se Comics Centrum rozhodlo převést do češtiny. České vydání má poprvé v historii správné řazení všech stran. Kniha také poprvé vychází ve velkém formátu, a to díky náročné digitální restauraci, kterou u nás prošla. Během ní byla rovněž opravena jedna ze stran, která ve všech dosavadních vydáních vycházela se zaměněnými litografiemi jednotlivých barev. Redakční tým připojil také krátký text, který podrobněji rozvádí zajímavosti týkající se dvanácté knihy, které jsou zmíněné výše, a stručně přibližuje čtenářům proces grafických úprav pro české vydání.
Autorka textu: Alexandra Niklíčková