Lara je motýl. Lara je včela. Lara je…

Fanoušci a fanynky (věřte, nebo ne, významnou částí těchto komiksů jsou čtenářky – nejstarší dcera mého šéfa je toho jasným příkladem) lepé děvy Lary Croft zažívají skvělé časy, které se sice nepodobají zlaté éře 90. let minulého století, ale i tak je co konzumovat. Kiny letos proletěl film a českým komiksovým éterem sviští už třetí obří archivy Tomb Raider. Ty tentokrát nabízejí devět příběhů – v rozsahu od jednoho do tří sešitů.

Nemá smysl chodit kolem horké kaše, třetí svazek je zatím nejlepší a ve většině ohledů překonává předchozí dva. Scénáře Jamese Bonnyho jsou příjemně provázané, správně gradují a mimo hlavní dějový oblouk nabízejí i menší pavučiny vztahů a mikropříběhy.

Trochu divočejší a nevyrovnané to je s výtvarnou stránkou. Tony Daniel se tentokrát nechal až příliš unést křivkami ženských těl. Jeho průhledy skrz nahá stehna Lary Croft na její soupeřku, která se na výpravu do pouště vydala na jehlových podpatcích a v oblečení, které si zakoupila v sado-maso salónu, a potřeba ukazovat Laru především ve spodním prádle, zcela určitě zaujme mládežníka, kterého právě naplno zasáhla puberta. Věřím, že pro takovéhoto percipienta bude Danielovo pojetí vítaným doplňkem explicitnějších a rozhýbanějších obrázků, a takový čtenář bude stránky obracet jen velmi pozvolna.

Avšak se stářím přichází i jiné potřeby a otázky typu „Kam v tom oblečku schovává ty bouchačky?“, „Není ten obleček, který odhaluje nepřítomnost spodního prádla, příliš nepohodlný při vykonávání potřeby?“ nebo „To má ale štěstí, že se jí ty provázkové bikiny neroztrhnou o všudypřítomné kaktusy či ostré kameny“ a tak podobně.

Z tohoto pohledu Lara postupně dospívá, a to především díky kreslíři Wilsonu Tortosovi, který se přeci jen více soustředil na křivky příběhu a ty ženské upozadil. Tortosa je silný hlavně v akčních scénách. Jeho výrazná linka vyniká právě ve velkém formátu (to však můžeme říct skoro o všech komiksech), kdy bitky i velké celky krajiny zpomalují dech čtenáře a noří jeho myšlenky hlouběji do příběhu.

A například Erik Basaldua, další z kreslířů, také opovrhl prvoplánovým sexy zevnějškem hlavní hrdinky a svůj výtvarný um zaměřil na drobnokresbu a emocemi vypjaté tváře postav.

Stejně jako v předchozím svazku i tentokrát došlo na hostování postav ze světa Darkness. Tentokrát se na stránky Tomb Raidera zatoulala smrtící kráska Magdalena.

Jak už je dobrým zvykem, nechybí pořádná nálož obálek, a také psaná povídka, která třetí archiv uzavírá.

Přiznám se, že jsem byl překvapený, protože jsem čekal kvalitativní cestu směrem dolů, ale opak je pravdou. Takže jestli jste váhali, tak už nemusíte. A klidně začněte až touhle trojkou, souvislosti vám neutečou, neboť jich je naprosté minimum.

Autor článku: Martin Šinkovský