Odkud je Conan?
Nově objevované žánry mívají zpravidla nadšené (a mnohdy i výtečné) překladatele, horší to ale bývá s redaktory. Nových trendů se zpravidla chytají nadšenci a průkopníci, pro které hraje hlavní roli představit svůj objev čtenářům, a na redakční práci neberou zřetel. Maximálně se věnuje čas korekturám, aby se v knize neobjevovaly překlepy, ale to bývá zpravidla všechno. Když se ale daný žánr etabluje, začne být určitá redakční revize potřebná. Tou dobou už ale bývá poměrně komplikovaná, protože některé nesmyslné věci mezitím stihly zakořenit.
Podobné to je i s žánrem meče a magie, v našem případě s Conanem Roberta E. Howarda. Překlad Jana Kantůrka je sice ikonický, ale vzhledem k době a okolnostem jeho vzniku byla redakční práce téměř nulová. To se nejvíce projevuje na rozkolísaném (zpravidla bezmyšlenkovitě přejatém) pravopisu jmen. Anglický pravopis sice v dobách, kdy angličtina nebyla tak rozšířena, působil exoticky, což jistě dodávalo knihám o Conanovi punc výjimečnosti, ale to je tak vše.
Proto jsme se už roku 2019 při přípravách na reedici Conanových dobrodružství, zpracovaných v komiksech od Dark Horse, rozhodli sáhnout i k razantním systémovým úpravám zápisu jmen. K tomu jsme použili několik následujících pravidel.
Prvním pravidlem bylo zjednodušení zápisu a převod do českého pravopisu na základě zažité výslovnosti. Oporou nám byl úzus přepisovat takto do latinky jazyky, které latinku nepoužívají. O jazycích a písmech v Conanovi lze důvodně předpokládat, že s latinkou neměly nic společného, a proto se anglický pravopis jmen snaží zachytit (pomocí anglických pravidel) správnou výslovnost. Tudíž jsme zvolili stejný postup, ale platný pro češtinu. (SH tedy přepisujeme jako Š, proto máme Šém a Kúš a pod.) Samozřejmě z tohoto základního pravidla existují výjimky. Pro zachování jisté exotičnosti jsme např. ponechali náslovné Y (místo J) a z důvodu grafické přijatelnosti jsme ponechali i TS, byť by mělo být dle výše uvedeného pravidla C (ale uznejte, že čaroděj Cota by vypadal opravdu podivně).
Druhé pravidlo se týká původu jmen. Je známo, že Howard používal ve svých příbězích o Conanovi jména řeckého či latinského původu, stejně jako jména odvozená z jiných jazyků. Stejně tak jména zemí byla odvozena od zemí bájných či dávných. Proto jména odvozená z latiny skloňujeme jako jména latinská, jména odvozená z řečtiny jako řecká atp. Jména zemí používáme ve tvaru podobném českému jménu předlohy, jména národů rovněž (proto v Asgardu nežijí Aesiřané, ale Ásové, v Gunderlandu nežijí Gunderlanďané, ale Gundeřané atd.). I zde se ovšem najdou výjimky. Tou nejpatrnější je Cimerie. Správně by to totiž měla být Kymérie, ale Cimerie je už natolik zaužívaná, že tohle by nám opravdu neprošlo.
Třetí pravidlo bylo zjednodušení pravopisu. Kde to šlo (i na to máme pravidla, ale ta zde nebudeme vypisovat), vypustili jsme h z th (proto píšeme Tot-amon, a ne Thoth-amon). Dále jsme odstranili zdvojené hlásky.
A zde se dostáváme k odpovědi na otázku v titulku. U nás je Conan z Cimerie s jedním m, protože jde o přepis do češtiny z imaginárního jazyka používajícího imaginární abecedu, tudíž není důvod (snad kromě puncu jakési exotiky) zachovávat dvě m. Možná se tím budete cítit ochuzeni (pokud měříte knížky podle počtu písmenek), ale o to lépe se vám naše komiksy budou číst.
Nemyslíme si, že bychom na poli redakčního přístupu byli nějak příliš vlivní (a neomylní), i přesto se ale domníváme (a s nadějí doufáme), že dříve či později přejmou naše redakční principy při vydávání jiných verzí Conanových dobrodružství i další nakladatelé.
Autor čánku: Ladislav Niklíček
