Zrození Conana v marvelovském univerzu I.
Díl první: Kde se Američan trápí...
Archivní kolekce Barbar Conan 1: Conan přichází! To je poměrně dlouhý titul poměrně tlusté bichle, kterou vydal v roce 2020 Marvel a letos, v roce 2022, ji poprvé v Česku vydává Comics Centrum. A jelikož historie kultovní série je přinejmenším stejně zajímavá jako její obsah, rozhodla jsem se vám ji v prvním díle textu o „Conanovi z Marvelu“ alespoň letem světem přiblížit.
V dubnu roku 1970 se na pultech amerických novinových stánků objevilo čtvrté číslo hororového komiksového časopisu Komnata temna (Chamber of Darkness), jež lákalo hrůzychtivé čtenáře k četbě strašidelných příběhů jednak působivým vyobrazením netvora kráčejícího viktoriánsky vyhlížejícím městečkem a jednak působivým reklamním nápisem: „A netvor kráčí dál... a dál...“
Kromě inzerovaného příběhu se však uvnitř skrývala ještě jiná povídka, která se hororovému žánru do velké míry vymykala. Šlo o příběh Meč a mágové, v němž se čtenářům představila postava jménem Stínač Star (Star the Slayer). Jeho kariéra byla ovšem velmi krátká, neboť účel své existence stihl naplnit právě v oné jediné povídce. Jediným smyslem Stínače Stara bylo totiž nenápadně otestovat, jak budou komiksoví čtenáři reagovat na příběh žánru zvaného „meč a magie“.
Ten už po nějakou dobu dělal celkem těžkou hlavu Royi Thomasovi, redaktorovi a scenáristovi vydavatelství Marvel. Čím dál častěji se totiž z řad veřejnosti ozývaly hlasy a výzvy, aby se v komiksu kromě hororu a fantasy objevily právě příběhy meče a magie, k nimž existovala celá řada knižních a časopiseckých předloh.
Howardův Conan se už v té době těšil značné oblibě, avšak Thomas o něm zpočátku příliš neuvažoval, a to ze dvou důvodů: zaprvé měl pocit, že by si Marvel nemohl dovolit zaplatit licenci, a zadruhé osobně nebyl Conanovým fanouškem (jako první začal číst povídku Lidé černého kruhu, a ta ho od postavy odradila).
Nabízely se i další možnosti, kupříkladu slavná Tolkienova trilogie, ale u té se Thomas obával, že by tolik nezaujala mladší čtenáře. Také Michael Moorcock nebo Fritz Leiber měli v té době už na kontě několik děl s hrdiny kýženého žánru, avšak ty Thomas pro změnu zavrhl kvůli nesnadné převoditelnosti do komiksové podoby.
A pak objevil hrdinu jménem Thongor, jehož autorem byl Lin Carter, jeden ze dvou spisovatelů (tím druhým byl, jak jinak, Sprague L. de Camp), kteří se podíleli na novém a upraveném knižním zpracování Howardových povídek o Conanovi. Na první pohled bylo patrné, že Thongor vlastně patřil do Conanova světa (a podobal se mu i v mnoha dalších ohledech), jen žil o nějakou tu tisícovku let dřív, v bájné říši zvané Lemurie, jež byla předchůdkyní bájné Atlantidy. Thomas se spojil s Carterem a zdálo se, že nic nebrání tomu, aby se novým marvelovským trumfem stal Thongor. Paradoxně dohodu překazil přesně týž důvod, o němž byl Thomas přesvědčen, že bude stát v cestě získání licence na Conana. Peníze.
A náhoda tomu chtěla, že právě v době, kdy Roy Thomas marně čekal, až se mu se svými požadavky konečně ozve Carterův agent, znovu si otevřel Howardovy povídky a – světe, div se – tentokrát se mu Conan dostal pod kůži. A tak zariskoval, oslovil správce Howardovy pozůstalosti, a dokonce zašel tak daleko, že mu nabídl namísto 150 dolarů za sešit, jak měl povoleno od svého šéfredaktora, jímž v té době nebyl nikdo jiný než legendární Stan Lee, o celých padesát dolarů víc, tedy rovných 200 dolarů.
Risk sice Thomasovi vyšel, ale navýšení nákladů sebou přineslo další problém. Původně pro sérii o Conanovi počítal s osvědčeným výtvarníkem Salem Buscemou, při vyšších výdajích na licenci si ho však nakladatelství nemohlo dovolit. A tak nezbývalo než najít někoho „lacinějšího“. Tím se stal (zejména vzhledem k nedostatku zkušeností) teprve dvacetiletý, leč velmi talentovaný, Brit Barry Windsor-Smith, jenž s Marvelem (a komiksem obecně) flirtoval teprve zhruba tři roky. Navíc v době, kdy se o Conanově komiksovém osudu rozhodovalo, bydlel v Anglii, čímž se poněkud komplikovala vzájemná komunikace při práci.
Další problémy měl Thomas ještě před vydáním komiksu se samotnými fanoušky. Stejně tak, jako se ozývaly četné hlasy, které si přály svého oblíbeného hrdinu spatřit ve všech čtyřech komiksových barvách, našlo se i dost odpůrců, kteří měli pocit, že kompromisy, které bude muset Marvel učinit, přesahují únosnou mez. Jednalo se kupříkladu o tehdejší cenzurní úřad Comics Code Authority, jenž hlídal míru násilí, sexu a morálních poklesků v komiksových sešitech.
Nicméně, když nadešel onen osudný den, 1. října roku 1970, kdy spatřil světlo světa první sešit nové marvelovské série Barbar Conan, rychlost s jakou náklad zmizel z prodejních pultů, dokázala autorům i vydavateli, jak ohromný potenciál cimerský hrdina má.
Autorka článku: Alexandra
Zrození Conana v marvelovském univerzu II.
Díl druhý: ...tam se Čech raduje!... zde